Cykloklub

Se Slavií Plzeň přes NDR k moři - rok 1989

Autor: Honza Hakl   12/20/07

Předně bych chtěl požádat pamětníky disponující nějakými materiály o doplnění informací, protože už si toho moc nepamatuju. Fotky v galerii jsou naskenované diáky od Tomáše (Krómy). Protože to moc neumím a nemám čas se to učit, tak nejsou nijak filtrované, některé možná i stranově převrácené, ale přesto zachycující nás i atmosféru.


Co jsem byl ve Slavii, tak se první týden o prázdnínách vždy jezdilo na Týden na kole. Rok 1989 byl ovšem výjimkou, která předznamenala změnu i na další roky. Vypravili jsme se totiž sami na týdenní putování. Cíl byl jednoznačný – moře. Po zhodnocení možností asi reálně zbylo jediné dostupné a to tedy Balt v NDR.


Účastníci:
pokusím se podle první fotky zavzpomínat na ty tváře (je to focené v Zadních Skvrňanech u sporotvní školy) – ve větším rozlišení je v galerii :

tedy zprava:
Juggy – Láďa Dražan – šofér doprovodné obytné Avie
vedle se krčí asi Panda – prostřední z Medvědů – Pekárků (podla kola s dynamem a světlem)
Brázdič – Standa Brouzda
Lenin – Radek Votík
Medvěd – Jirka Pekárek
Medůz – Luboš Presl
asi Lišák – Vráťa Liška nebo Dufi
asi Aki – Kamil Ackermann, který nás jel jen vyprovodit
Míša – Míša Žlábek
to vedle jsem já Haklík
Pávoš – Lubor Perk
Šéf – Jirka Říha
Boči – Tomáš Boček
Grizzly – Pavel Krippner
zde stojí kolo fotografa – Krómy – Tomáše Krommera
Velkej Šnéba – starší z bratrů Šnebergerových tj. Vlasta
Karlos – Karel Šilhavý
Boči – Tomáš Boček
Malej Šnéba – Michal Šneberger
Šlapi – Pavel Šlapák
Mýval – Ondra Pekárek
Žlabka – Hanka Žlábková

na fotce není a tuším, že byl Dufi – Pepa Dufek a Jana H:, která dorazila vlakem až k moři. Dále na první fotce není, ale na dalších bych řekl, že je Suki.


Trasa a zážitky, co si pamatuju (určitě doplníme podle kroniky):
První etapa byl hned dobrej nářez cca 140 km po trase Plzeň – Heřmanka – Stříbro – Cheb – Aš – Bad Brambach – vzpomínám, že na kostkách u Černošína lehnul Boči o ohlnul si pedál, načež dostal ode mě náhradní, který mi doposud nevrátil, kanec. Ten druhý mám doma pořád. Jinak se jelo za slušnýho deště už tak od Stříbra.


Další den se určitě jelo přes Plavno – Plauen a dále na sever asi přes Geru, ale protože bylo pořád dost mokro, tak jsem vypustili z dalších dní pohoří Harz a nějak se dostali do Magdeburgu. Z této části si jen vzpomínám na nekonečné silnice dlážděné kostkami, kdy mi několikrát všichni vč. doprovodného auta ujeli a já to opravdu nenáviděl. Od Magdeburgu již bylo počasí fajn, akce ale byla narušována ztrátou několika pasů, která se vždy musela hlásit místním příslušníkům.


Moře jsme tuším dobyli na pláži ve Warnemunde. Všude cestou jsme spali na divoko, kde se dalo nebo kde se to podařilo s někým dohodnout. U moře jsme pak několik (asi 2) dní nocovali v kempu a podnikali výjezdy do okolí – do Roztocku ap.


Zpátky jsem se vraceli část autem a zbytek vlakem. Kluci v autě měli cestu zpříjemněnou poruchou čerpadla na naftu, kterou lili do motoru přímo z kanystru.


Akce to byla super a byla i dobrým dokladem toho, že jet takhle sami na týdenní putování je reálné a fajn, čehož jsme využili hned další rok kdy jsme po té, co to padlo, vyrazili na západ do Německa a Rakouska na Grossglockner. Ale o tom až někdy příště.


Z dalších akcí Slavie:
Velikonoční brigáda 1987


Stránky Slavie: tady