tag_error <txp:zem_prblock target="_blank"> -> : preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead on line 46
Na internetu jsme našli pěkný silniční maraton ve Švýcarském
Lenzerheide, tak jsme se mejlem přihlásili a těšili se na pěkné
poježdění.
Cestou do Švýcarska jsme na středu naplánovaly zastávku
v Rakousku s výjezdem z městečka Prutz (nedaleko Landecku)
nejprve k přehradě Stausee (cca 2000m.n.m.) a pak až na Passo Melago
(necelých 2800 m.n.m.). Výjezd to byl krásný, u přehrady jsme
udělali pár fotek a pokračovali dál. Za přehradou je stoupání docela
prudké, ale to nás neodradilo :) Nahoře jsme potkali pár lyžařů kteří
na nás koukali jak na marťany (my na ně taky :), foukal tam hrozný vítr a
byla zima, naštěstí je tam velká restaurace s informačním centrem,
takže sme se tam i s kolama hezky ohřáli Jízda z kopce byla
jako za odměnu, asfalt dobrý, aut moc nejezdilo jelikož je dole mýtnice kde
motoristé platili mýto.
Po domluvě sme přespali v místním kempu a ráno pokračovali dál
už do Lenzerheide. Ubytovali jsme se v kempu St. Casian
V pátek jsme vyrazili na obhlídku krátké trati maratonu a uznali
jsme že ta nám bude pro letošek stačit. Ujeli jsme asi 120 km přes
Albulapass (2312 m.n.m.) a Julierpass (2284m.n.m.), což vypadá pouze na dva
kopce, ale ve skutečnosti to byly čtyři, včetně cílového 7 km
dlouhého stoupání.
V Sobotu jsme se byli projet do Churu a zpátky a na rozjetí to bylo
tak akorát.
V neděli jsme brzy ráno vstávali a ještě za šera se přesunuli
na start, kde nás holky vyfotily a vzaly nám oblečení v kterém jsme
čekali na výstřel.
Na startu bylo asi 500 závodníků takže celý úvodní sjezd
trvalo než jsem se dostal dopředu a měl tak dobrou pozici do prvního
stoupání na Albulu. Asi po hodině jízdy jsme si vystoupil z první
skupinky, kde už bylo asi jen 15 nejlepších a nahoru pokračoval spolu
s dalšímy odpadlíky. Vytvořili jsme druhou skupinku a celkem
v pohodě vyjeli až nahoru. Jelikož jsem se ve sjezdu snažil obléknout
skupinka mi odjela a už jsem je neviděl :( Nakonec jsem se pod kopcem sjel
ještě s dalšími třemi závodníky, tak jsme jeli spolu. Dva ale
bohužel odbočili na dlouhou trať, takže jsem zůstali jen dva, ale kolegovi
jsem brzy ujel. Celým St. Moritz jsem projel sám a už se nemohl dočkat
stoupání na Julierpass. V půlce mě dojel místní borec, kterého jsem
se s vypjetím všech sil udržel až nahoru. Na kopci byla velká mlha a
po chvilce za vrcholem začalo i pršet. Sjezd byl hodně rychlý, ale
místní mi samozřejmě neujel :) Pak přišel jeden kratší kopeček a
o to rychlejší sjezd. V závěrečném kopci do Lenzu už jsem jel
sám, na poslední 1,5 km mě ještě stihla vydatná průtrž mračen,
takže jsem dojížděl pěkně umytej… :)
Po závodě jsme chvíli odpočívali, pak jsme sbalili stany a vyrazili
domu. Vejlet to byl krásnej, už jsme přihlášený na další ročník.
Složení týmu bylo: Já, Ondra Krejčík, Michal
Šlajer, Kamil Koprnický, Martin Sokol a holky Terezka se sestrou Bárou.
Fotky budou tady
v galerii